Napoleon Bonaparte

Za jakobínské diktatury byl vrchním velitelem vojsko u Toulonu, kde zvítězil nad Angličany. Za to byl jmenován generálem. Za vlády direktoria se vyznamenal porážkou royalistického povstání. Bojoval v severní Itálii proti Rakousku. 1797 porazil Rakousko a ovládl Itálii. 1798 byl poslán do Egypta, aby ohrozil britskou cestu do Indie. Srpen 1798 u Abukiru zničilo britské loďstvo pod vedením admirála Horatia Nelsona francouzské loďstvo.
Po návratu do Francie r. 1799 využil nespokojenosti lidí s vládou a provedl státní převrat.
Vnitřní politika:
Zrušil obě sněmovny i direktorium a do čela státu postavil 3 konzuly. 1802 se prohlásil prvním konzulem na doživotí. 2. 12. 1804 se korunoval císařem za přítomnosti papeže.
Vydal občanský zákoník: velmi moderní, dal pevný řád nově vytvořené společnosti, staví ho na římském právu, náboženská tolerance, občanská a právní rovnost, zrušeny feudální závazky. Ovlivňuje francouzské zákony dodnes.
Zřídil Francouzskou národní banku, čímž položil základy finanční soustavy.
Podporoval průmysl a obchod, zavedl moderní školskou soustavu.
Předstíral, že pokračuje v reformách revoluce, ale ve skutečnosti zavedl vojenskou diktaturu.
Neobnovil privilegia a tituly šlechty, ale uděloval nová privilegia a tituly těm, kdo se zasloužili o stát, zejména na válečném poli.