Filosofické systémy období baroka

charakteristika:
o období novověku (poč. 1640 – anglická buržoazní revoluce)
o návaznost na renesance – konec středověku – dokázala se odtrhnout od typického theocentrismu => pochopení přírody, člověka a lidského myšlení
o má pomoci člověku k způsobu uskutečnění sebe sama -> má mu zpohodlnit život a realizovat se
o důraz na vědu a vědecké poznání -> požadavek aby se mohli její požadavky aplikovat v praxi = aplikovatelnost vědy => experimenty

- obrat filosofie k subjektu (= jedinci) x u subjektu je problém poznání => ústřední otázka novověké filosofie = JAK POZNÁVÁME?
- dochází k rozdělení podle odpovědí na tuto filosofickou otázku:

 empirismus = filosofický systém zdůrazňující význam zkušenosti (smyslové zkušenosti)
o rozvoj v Anglii
 racionalismus = zdůrazňuje význam rozumu
o hlavně v Evropě
- představitelé:
o empirismus => anglické osvícenství:
 Francis Bacon
 Thomas Hobbes
 John Lock
 George Barkeley
 David Humme [hjům]
o racionalismus => francouzské osvícentsví:
 René Descartes
 B. B. Spinóza
 G. W. Leibnitz