Ovíjela celou postavu, volné ponechávala jen pravé rameno. Z levého ramene splýval pruh k nohám, druhý konec se obtáčel pod pravou paží dopředu a přehazoval se přes levé rameno. V předu na prsou vznikal bohatě řasený záhyb – sinus, který nahrazoval kapsu na ukládání peněz. Při oblékání tógy musel většinou asistovat zkušený pomocník, protože materiál, ze kterého byla vyráběna, byl poněkud tuhý. Ani pohyb nebyl snadný. Díky památkám římského sochařství, máme doklady o několika způsobech řasení tógy. Tento oděv byl postupně nahrazován jednoduššími a kratšími plášti, což se nelíbilo mnohým vládcům. I přes četné zákazy se tóga stávala stále více jen slavnostním oděvem.