Základním prvkem

římského oděvu je tunika. Je vyráběna nejčastěji z domácí bílé nebo barvené vlny. Nosili ji muži, ženy, nobilita, městské i venkovské obyvatelstvo, svobodní i otroci. Její jakost a barva látky se měnili dle vlivu mody, střih však zůstával téměř stejný. Mezi její nesporné klady patřila i pohodlnost a nositelnost.
Tunika byla tvořena, podobně jako řecký chitón, dvěma obdélnými kusy látky sešitými v ramennou a na bocích. Zpravidla byla bez rukávů, případně měla jen krátké přešité rukávy, nosila se přepásaná a mírně podkasaná. U mužů sahala ke kolenům, u žen ke kotníkům.
Dle délky tuniky a použitého materiálu se odlišovala společenská vrstva.