Zavedl přísný policejní režim,

tajnou policii, cenzuru.
Zahraniční politika:
Dobyvačné války, v nichž prokázal vynikající vojevůdcovské schopnosti. Z 81 bitev pouze 4 prohrál.
Války sledovaly vyřazení Anglie ze světového velkomocenského soupeření a získání hegemonie Francie nad celou Evropou.
2. 12. 1805 bitva tří císřů u Slavkova – Napoleon proti koalici Rakouska (František I.) a Ruska (Alexandr II.).
Říjen 1805 bitva u Trafalgaru – námořní bitva proti Anglii, kterou vedl admirál Nelson. Nelson padl, ale Anglie zvítězila. Napoleon se rozhodl, že Anglii porazí na poli hospodářském, a proto vyhlásil kontinentální blokádu, v Berlíně 1806: zákaz dovozu anglického zboží. Evropské státy začaly samy vyrábět, což uspíšilo příchod kapitalismu.
1806 Napoleon zrušil Svatou říši římskou národa německého a z 16 německých států vytvořil Rýnský spolek. František I. se vzdal titulu římského císaře. Napoleon obnovil samostatnost Polska pod názvem Velkovévodství varšavské. V bitvách u Jeny a Auerstädtu porazil Prusko a podstatně zmenšil jeho území.
1810 zahrnovala hegemonie Francie téměř celou Evropu. Napoleon nově zřídil a zcela k sobě připoutal království italské (cisalpinská republika se stala královstvím), španělské, neapolské, r. 1808 byl obsazen Madrid.
Květen 1809 Napoleon poražen u Asperu, červenec 1809 zvítězil u Wagramu nad Rakouskem – Rakousko muselo uzavřít vídeňský (schönbrunský) mír.
1812 Napoleon vybudoval armádu a vtrhl do Ruska, velice rychle postupoval, dostal se až do Moskvy. Začala partizánská válka. Moskva byla vylidněna a zapálena. Hlad a zima přinutily Francouze k návratu. Při přechodu řeky Bereziny (tzv. řeka smrti) utrpěl Napoleon porážku, ze které se již nevzpamatoval.
Ozvalo se vlastenecké národní hnutí. Koalice Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska porazila Napoleona v říjnu 1813 v bitvě u Lipska = bitva národů.