Nastoupil Břetislav,

jehož více než dvacetiletá vláda umožnila potřebné organické sepětí připojené Moravy s původním přemyslovským panstvím v Čechách. Když Břetislav umíral, zanechal po sobě pět synů. Spytihněv byl určen za nástupce otcova jako kníže pražský. Břetislav rozdělil moravské panství na tři úděly (olomoucký, brněnský a znojemský), které měly připadnout Vratislavovi, Konrádovi a Otovi. Pátý Jaromír se měl stát pražským biskupem. Břetislav po sobě zanechal zákon o stařešinství - vrchní vládu v přemyslovském panství má mít ten, kdo bude v dané chvíli nejstarší. Údělná knížata podléhají českému knížeti. Kníže Břetislav II. učinil před svou smrtí opatření, aby se jeho nástupcem stal jeho bratr Bořivoj II., který však v okamžiku změny nebyl nejstarším členem dynastie. Břetislav II. požádal císaře Jindřicha IV., aby Bořivojovi II. udělil Čechy v léno, což bylo v rozporu s domácí zvyklostí.