Na zpaměť se učili homérovy básně a státní zákony. Od 12 let se jejich výchova stala tvrdší, měli ještě chudší stravu, mohli si však přilepšovat krádežemi. Tím se v nich měla cvičit chytrost a obratnost. Ten, kdo se nedal chytit, byl pochválen, zatímco ten, koho chytli, byl přísně potrestán. Po 15. roce života se mohli chlapci občas účastnit společných hostin mužů a naslouchat jejich rozhovorům o politice či o otázkách etických, čímž si obohacovali své vědomosti a třibili svůj charakter.