Císařství

(z lat. imperator, císař = nejvyšší panovnický titul)
1. Římské císařství (-27 až 476 / 1453)
- vzniklo za vlády Augusta Octaviana r.27 př.n.l.
- roku 395 n.l. se rozdělilo na východní a západní
- západní zaniklo 476 n.l. (poslední císař Romulus Augustulus)
- východní - Byzantské císařství trvalo až do r.1453
2. Franská říše Karla Velikého (800 - 843)
- korunovace Karla Velikého v Římě r.800 (papež Lev III.) měla dvě základní příčiny :
1. nepokoje v Římě, kde byl papež sesazen šlechtickou opozicí (Měl Karel Veliký právo zde zasahovat ? Vzhledem k tomu, že Byzanc jako reálná politická síla udržující řád již v Itálii dávno neměla žádnou moc a tehdejší císař Irena, která odstranila vlastního syna, nebyla na Západě uznávána jako legální vládkyně, musela se myšlenka na nové císařství ještě nabízet ? Kdy se z ní však zrodil konkrétní plán, to nelze rozhodnout. (Možná v době, kdy Irena usilovala o sňatek s Karlem Velikým.)
2. vědomě navázala na římskou tradici (ale nová římská říše zůstala bez ohledu na své jméno germánským státem; znamenalo to znovuzrození říše na západě, ale v křesťanském univerzálním smyslu)
-korunovace znamenala výzvu byzantskému císařství, vůči kterému vznášel Karel Veliký nárok na rovnoprávnost. K uznání ze strany Byzance došlo až v roce 812
- na základě Verdunské smlouvy se říše r. 843 rozpadla na tři části : Francii, Lotrinsko a Německo