Kromě několika již

dříve známých souborů gnostických textů (Corpus hermeticum, Codex Askewianus, Codex Brucianus, Berlínský kodex), obsahujících některé důležité gnostické spisy (Poimandres, Tajný spis Jana, Moudrost Ježíše Krista), a kromě apologetických židokřesťanských spisů, které rafinovaně - pomocí vpisků a vlastních zfalšovaných nápodob gnoze - převracely původní učení (především Hippolytus, Ireneus, Epifanius) je nag hammadský nález nejrozsáhlejším zdrojem gnostického myšlení. Pochází z 1. poloviny 4. století z Nag Hammadí v Egyptě jako ukrytý "poklad textů" raně křesťanského kláštera Chemoboskion. Ve své úplnosti nám dává představu a vědomost jednak o zřetelném východním původu celé antické gnoze, o jejím mimožidovském a tedy i "předkřesťanském" původu, a zároveň však i o postupné kontaminaci a "adopci" gnoze židovstvím.