- okruh otázek směřující k problému našeho poznání řeší fil. teorie poznání zvaná GNOSEOLOGIE. Snaží se určit, za jakých podmínek je poznání možné, jak jsou věci poznatelné, jaký je vztah poznání k realitě. V poznávacím vztahu můžeme rozlišit subjekt poznání a objekt poznání (subjektem je ten, kdo poznává a objektem to, co je poznáváno).
- řeší se zde i problematika poznání vědeckého (epistemologie)
- součástí teorie poznání byla dnes samostatná věda logika (nauka o správném usuzování)
- POZNÁNÍ SMYSLOVÉ, pomocí něhož vnímáme konkrétní jednotliviny (tento a tento strom)
- POZNÁNÍ ROZUMOVÉ, které pracuje s obecnými pojmy, kombinuje je a vyvozuje jeden pojem z druhého
- NAIVNÍ REALISMUS - víra, že věci jsou takové, jak je vidíme
- SKEPTICISMUS - pochybování, prověřování našich schopností poznávat
- AGNOSTICISMUS - objektivní poznání není možné
- EMPIRISMUS - odvozuje lidské poznání a zásady, podle nichž poznáváme ze zkušenosti
- RACIONALISMUS- je přesvědčen, že principy a zásady, podle kterých poznáváme, nečerpáme ze zkušenosti, nýbrž jsou našemu rozumu vrozené
- SENZUALISMUS- se domnívá, že smyslové počitky nejsou jenom zdrojem poznání, ale že se na ně dají redukovat všechny duševní schopnosti