sedlsky lid

Stejně se staví i k „hlúpému sedlskému lidu“ .Jeho přísloví a vtipné slovní obraty však přejímá a dotváří jimi svoji básnickou mluvu. Na duchovenstvo se dívá velmi kriticky pro „ kupčení se svátostmi“ a pro jeho nevázaný klášterní život.Protože ke konci života prožívá jedno zklamání za druhým, najdeme v jeho překladech různá povzdechnutí nad lidským konáním. Např. že lidé daleko více věří ve zlé skutky než v dobré.
Hynkův překlad „Decameronu „ má obrovský význam nejen pro zdařilé překonání překladatelských obtíží, nejen pro zdomácnění vlašské renesance v oblasti našeho krásného písemnictví, ale i pro autorovy samostatné tvůrčí činy. Mezi ně patří i pokus o samostatnou renesanční novelu Rozprávka o paní Salomeně.Svou literární činností posunul Hynek české písemnictví mnohem dál, než např. němečtí, polští či maďarští humanisté. Na závěr lze jen říci, že královský syn Hynek z Poděbrad , přestože znal způsoby „vysokého „ světa , zůstal věrný kořenům svého rodu a poznatky z domácí i vlašské renesanční vzdělanosti využívá k rozvoji české literární činnosti. Je prvním básníkem naší renesance , který v sobě spojuje pokrokové prvky novodobé renesanční vzdělanosti s gotickým odkazem předků a husitské lidovosti. Je významný také proto, že psal poezii ne knižní, ale reálnou, znalou života, psanou ještě netradičními literárními formami.