Trvale rostl počet osob pracujících v průmyslu. Přechod od manufakturní ke strojové velkovýrobě signalizoval počátek průmyslové revoluce, jenž v českých zemích bývá datován rokem 1800 a je spjat s nejrozšířenějším odvětvím, kterým bylo textilnictví. Strojní spřádání se prosadilo samo ještě v době, kdy byly přádelny bavlny odkázány na vodní a nikoli na parní pohon. K tomu přistoupilo i strojní potiskování bavlněných látek. Bavlnictví se uchytilo v severních a severovýchodních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku. Později se zavedla i strojní výroba, avšak manufaktura přetrvávala- tradice. Produkce vlněných látek- Liberecko a Brněnsko. První moderně vybavený pivovar vznikl 1842 v Plzni. První vysoká pec na koks byla postavena roku1836 ve Vítkovicích. Roku 1832 spojila České Budějovice s Lincem první koněspřežná železnice na evropském kontinentě. Nejstarší železniční trať pro parní lokomotivu spojila v r. 1836 Vídeň s železárnami a uhelnými doly na severní Moravě a se solnými doly v Haliči. Do Brna dorazil vlak roku 1839 a do Prahy 1845. V té době už byla také dobudována silniční síť v českých zemích, stejně jako nejdůležitější telegrafní linky.
Nejstarší strojírny v českých zemích byly nevelkými dílnami na výrobu a údržbu strojů poblíž textilních továren a železničních stanic. Nejdůležitějším odvětvím se stala výroby parních strojů. Vynálezem ruchadla se postarali bratři Veverkové o mimořádné zkvalitnění orby. Aktivní roli ve výrobě přebírají průmysloví podnikatelé za obchodní podnikatele. Největší průmyslník té doby u nás byl J. Leibig, který roku 1826 koupil a zvelebil textilní továrnu v Liberci a pak ve Svárově. V železničním podnikání vynikli bratři Kleinové, v lodní dopravě firma Lanna, zatímco emancipovaný židovský živel se prosadil v bankovnictví (Lämmel, Pečkovi).