Sám autor doufal,

že když se neproslavil svými stavbami jako jiní architekti tak jeho jméno vstoupí do historie ve spojitosti s tímto dílem. Jeho očekávání se určitě naplnilo a již brzy je Vitruvius citován jako uznávaná autorita na poli architektury. V 1. století n.l. se na Vitruvia odvolávají Frontinus a Plinius Starší. Dílo nezapadlo ani po úpadku klasické antické kultury a vzdělanosti. Bylo nadále citová a přepisováno již od raného středověku. Díky těmto středověkým scriptoriím se nám dílo zachovalo až do dnešní doby. Ve středověku byl spis používán především jako stavební příručka. Architektonickým prvkům nebyla věnována příliš velká pozornost.