Tento způsob

pohlížení na dílo se razantně změnil s nástupem italské renesance. První renesanční opisy Vitruvia vznikli v pol. 15. století a na počátku století 16. (Martini 1458 a Caesariano 1521). V tomto období také vznikali četné komentáře např. Albertio, Serlio. K nejznámějším patří komentář Daniela Barbata z roku 1567. Vlastní díla podobného rázu vydali Serlio, Vignola a Palladia. V roce 1542 byla v Římě založena Academia Vitruviana. Autor deseti knih o architektuře tak výrazně ovlivnil renesanční stavitelstní.