Nezřídka se na takových hradech udrželi i potomci původně odměněného správce, zásadně však měl vládnoucí kníže právo, aby správu hradů opatřil podle své vůle. Někteří družiníci získávali dvorské ,,úřady“, např. stolník, maršálek, komorník,...Ovládání poddaných pomocí hradských správců se během 12. století stalo zásadou a ,,systémem“ vlády. Vedle vlastní družiny dvorských ,,úředníků_ a hradských správců bylo ještě kolokvium (lat. coloquium) - poradní shromáždění. Šlo o shromářdění předních činitelů ve státě. Zúčastňovali se ho příslušníci staré rodové šlechty, další členové vládnoucího rodu, členové družiny, dvorští úředníci, hradští správcové a někdy i významní církevní činitelé. Svolávání nebylo pravidelné. Bylo svoláváno před důležitými rozhodnutími politické povahy, při vyhlašování tehdejších zákonů, důležitých soudech. Mimořádné bylo volební shromáždění. Každý nový kníže musel být tímto kolokviem přijat, jinak jeho volba nebyla právoplatná.