Vzdělání chlapců bylo gymnastické (tělesné) a múzické – hudba, psaní, čtení, počítání, od 4. stol. př.n.l. též kreslení. Žáci četli básně a učili se nazpaměť některým jejím částem. Od 12 let se učili hudbě, zpěvu a tanci. Gymnastická výchova začínala také sedmým rokem. Chlapci se cvičili v tzv. pětiboji – skok daleký, běh, vrh diskem, hod oštěpem a zápas. Múzickému vzdělávání byla věnována doba oddechu po cvičení tělesných. Obojí toto vzdělání bylo ukončeno 16 rokem.

Athény

Určité zásady výchovy zde byly stanoveny už Solónovými zákony. Péče o výchovu dětí však byla v poravomoci rodičů, stát na výchovu pouze dohlížel. Školy byly pouze soukromé, a tak délka studia dítěte záležela na hospodářstkých poměrech rodiny. Do 7 let pečovali o dítě rodiče, popřípadě chůva či paidagógos – vzdělaný otrok, který dítě doprovázel, dohlížel na něj a učil ho správnému chování. Od 7 let navštěvovali chlapci soukromé školy a dívky zůstávali doma a cvičily se v domácích pracech, ve zpěvu a tanci.

Cílem mravní výchovy spartských hochů bylo vypěstovat v nich úctu ke stáří a oddanost k státu. V 18 letech se stali dospělými a procházeli vojenským výcvikem. Ve 20 letech se stali vojáky, teprve ve 30 letech se stávali plnoprávnými občany a mohli si založit vlastní rodinu.
Dívky byly ponechávány i po 7. roce života doma, účastnily se však výchovy gymnastické a taneční. Volnější postavení dívek ve Spartě proti jiným řeckým obcím se uchovalo z doby prehistorické, protože to sloužilo obecnému prospěchu, měly z nich totiž vyrůstat zdravé matky příštích občanů-vojáků a mělo se jim dostat i průpravy vojenské, protože za války, když byli všichni muži v poli, museli bránit město.

Na zpaměť se učili homérovy básně a státní zákony. Od 12 let se jejich výchova stala tvrdší, měli ještě chudší stravu, mohli si však přilepšovat krádežemi. Tím se v nich měla cvičit chytrost a obratnost. Ten, kdo se nedal chytit, byl pochválen, zatímco ten, koho chytli, byl přísně potrestán. Po 15. roce života se mohli chlapci občas účastnit společných hostin mužů a naslouchat jejich rozhovorům o politice či o otázkách etických, čímž si obohacovali své vědomosti a třibili svůj charakter.