Monday, June 23, 2008

Magický boj dobra a zla

Z papyrů se dále dozvídáme, jak núbijský náčelník vyzval faraona, aby ve své zemi našel člověka, který by ho dokázal přečíst aniž by ho otevřel. Setnův syn se tohoto úkolu ujme a přečte list nahlas. Kdysi dávno, jak je v něm psáno, oživil núbijský čaroděj Hor, Syn černošky, čtyři voskové postavy, které unesly egyptského krále a dříve než ho vrátili zpět do jeho paláce, naměřili mu pět set ran palicí. Toto ponížení pomstil egyptský mág Hor, syn Panehsiho, který to samé provedl vládci Núbie. Pak zvítězil nad núbijským mágem a vyhnal ho na tisíc pět set let z Egypta. Když Siusirev list dočetl, představil se núbijský náčelník jako ten čaroděj, který se po staletích vrátil do Egypta, aby se pomstil. Hned nato, když také Siusirev prozradil, že je vtělením Hora, syna Panehsiho, propukne magický souboj s urputnou silou: "Hor, syn Panehsiho, řekl: ,Jakože žije Atum, pán Onu, bohové egyptští tě sem přivedli, aby tě potrestali ve své vlasti. Vzchop se, jdu si pro tebe.'"

Thursday, June 19, 2008

"Procitl jsem a stal se zárodkem, abych našel Setnu, syna králova, na poušti u One nebo u Memfisu," praví se v této osobité staroegyptské variaci na reinkarnaci. "Vyrostl jsem v melónový křik, abych se mohl vrátit do těla, narodit se na zemi a čarovat proti tomuto nepříteli Egypta."

Sunday, June 15, 2008

Jak se zdá, toto vyprávění není pouze legenda. Setne Chamvese je v egyptské historii známý jako syn Ramesse II., který zastával funkci Ptahova velekněze. Z titulu svého úřadu také mnohokrát prozkoumal a nechal opravit některé pyramidy a hrobky v nekropoli v Gíze. Thovtova magická kniha se v textech staroegyptských papyrů opakuje tak často, že sotva může být pouhou legendou. Podle jedné verze byla původně uschovaná v šmunské chrámové knihovně, podle druhé zase uložená na dně Koptského moře, střežená zástupy škorpionů a plazů. Jednu z nejstarších zmínek najdeme na papyrusu paní Westcarové, kde o ní faraon Chufev mluví s mágem Zediem, kterého přivedl jeho syn, princ Hardedef. Ve šlépějích svého otce kráčel Setnův syn Siusirev, který se narodil jeho manželce Mohveschet. O jeho osudech se dozvídáme z démotického textu napsaného na rubu dvou řeckých papyrů, na kterých je úřední hospodářský záznam ze sedmého roku vlády císaře Claudia, tj. z roku 46 - 47 po Kr. Setnův syn zde před svým zmizením prohlašuje, že je vtělením Hora, syna Panehsiho, který se s dovolením boha Usíra, vládce obyvatelů posmrtné říše, znovu vrátil na svět, aby zničil silného mága, se kterým bojoval už během svého prvního života.

Tuesday, June 10, 2008

To však není vše. Zanedlouho v poušti narazí náš hrdina na neznámou krasavici, která se mu představí pod jménem Tabubu. Setne její kráse úplně podlehne. Gabunu se mu však nechce podvolit dříve, než jí odevzdá své bohatství a zabije své děti. Setne v zatemnění mysli souhlasí, ale ve chvíli, kdy tajemnou ženu vezme do náručí, ocitne se náhle nahý a opuštěný na jakési cestě. Po návratu domů však Setne najde své děti živé a zdravé. Neznámá krasavice byla pouze přízrakem a on se rozhodne vrátit Thovtův svitek, aby na sebe nepřivolal strašný hněv bohů.

Sunday, June 08, 2008

"Byly to těžké smrtelné zločiny a ohavnosti pro celý svět, kterých se dopouštěli," píše se o osudu druhého mága. "Když mu pak bylo dokázané, že se dopustil těchto velkých smrtelných zločinů, sám se usmrtil."

Stejně jako bylo možné usilovat magií o zdraví či život panovníka, bylo možné ho pomocí magie i chránit. "Vyrobí se z vosku všichni nepřátelé krále, ať už mrtví či živí, a jejich jména se na ně napíší zelenou barvou," píše se v knize o démonovi Apopovi. "Pak se zaváží do skříňky, plije se na ně, šlape se po nich levou nohou, bodá se do nich nožem a házejí se do hořící slámy, která se pak uhasí močí dospělé ženy. Dále napiš jména Apopa a všech nepřátel krále - ať žije, je zdravý a šťastný! - mrtvých či živých hrudkou na zem a šlap po ní levou nohou."
Hledání Thovtova svitku
Jeden z nejznámějších textů o schopnostech staroegyptských černých mágů se nachází na démotickém rukopise z 3. století př. Kr., objeveném v křesťanském hrobě v Thébách, který roku 1865 koupil August Mariette pro Egyptské muzeum v Káhiře. Vypráví o memfidském veleknězi Setnovi Chamusovi, který usiluje o získání vědomostí svého mrtvého předchůdce, mocného mága Neferkeptaha. Nakonec se dozví, že v Neferkaptahově hrobce u Memfidu je pochovaný kouzelný svitek papyru, který sepsal egyptský bůh moudrosti a patron čarodějů Thovt. Setne Chamus společně se svým bratrem Jenhorurem vniknou do hrobky, kde je duchové varují, že Thovt zničil jejich životy, protože ukradli jeho kouzelný svitek z truhlice na dně moře. Setne se však nenechá odradit. Pomocí svých zaklínadel a amuletů se zmocní Thovtova papyru a o závěru jeho dobrodružství pod zemí čteme: "Když Setna vycházel z hrobky, světlo šlo před ním a tma šla za ním."