J. A. Komenský

LISTY DO NEBE (1619)
= 5 fiktivních dopisů chudých Kristovi
- věnuje se zde postavení chudých lidí
- zamýšlel se nad situací chudých a nad rozporem rozumu a náboženského citu doléhaly na něj pobělohorské otázky
O POEZII ČESKÉ (1620)
- zabývá se časoměrnou prozódií, překládá biblické žalmy a veršovaná ponaučení do češtiny
MOUDRÉHO KATONA MRAVNÍ PONAUČOVÁNÍ (1662)
VŠEOBECNÁ PORADA O NÁPRAVĚ VĚCÍ LIDSKÝCH
- pokus o encyklopedii
POKLAD ČESKÉHO JAZYKA
- rozsáhlý český slovník
- shořel v Lešně
KŠEFTU UMÍRAJÍCÍ MATKY JEDNOTY BRATRSKÉ
- vyjadřuje zde smutek nad soudobými poměry
- osobní odkaz vlastnímu národu, který vydává po Vestfálském míru (ten definitivně zabránil jeho návratu do Čech)
- je koncipován jako biblický žalm
- projevuje se jako theolog, materialista (vše co vznikne, jednou zaniká)
- podporu CZ národu projevuje myšlenkou: Věřím i já Bohu, že po přijetí vichřic hněvu vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí ó lide český (v kapli v Nardenu)
HLUBINA BEZPEČNOSTI (1633)
- náboženské pojednání, kde pouze víra zabrání zmatkům a bludnému kruhu člověka, který ztratil jistotu a vzdálil se od Boha.
- Centrum securitatis – čím více se člověk vzdaluje od středu jistoty, Boha, tím více propadá zmatkům a točí se v bludném kruhu
VELKÁ DIDAKTIKA (Didactica magna – 1657)
Didaktika byla původně napsaná česky, tvoří základ pedagogický snah J. A. Komenského. Pozemský život je přípravou pro život věčný. Proto dokonalý člověk musí být vzdělaný, mravný a zbožný. Osvícenost, ctnost a náboženství je nutno rozvíjet společnou výchovou mládeže bez rozdílu stavu, pohlaví a majetku. Dosud byla výchova mravní a náboženská zanedbávána, vzdělání rozumové bylo většinou zaměřeno na memorování a čtení knih a tudíž nesprávně podávané. Vyučování musí být snadné, zajímavé a výchovné, musí rozvíjet kromě rozumu také cit a vůli. Nejlepší učitelkou je příroda. Přirozené vyučování postupuje od příkladů k pravidlům, od obecného k zvláštnímu, od pochopení k osvojení (opakováním), od známého k neznámému, od jednoduchého k složitému, od poznání smyslového, názorného, k hodnocení. Postup při vyučování cizím jazykům: poslouchání, čtení, opakování čteného, přepisování, napodobování čteného a rozhovoru. Základem výchovy je bible, nikoliv antická kultura. Školu dělí na 4 stupně (šestiletí), mateřskou, obecnou, latinskou a universitu (cestování). Hlavní zásady: vyučování v mateřském jazyce, všech bez rozdílu, vyučování názorné, rozšířené o přírodovědu s cílem výchovným Závěrem, nabádá Čechy, aby se nedali odstrašit od reformy školství. Škola je podmínkou národního bytí.
Školu rozděluje do 4 cyklů po dobu 6 let
- škola mateřská (0 – 6 let)
- škola obecná (6 – 12 let) = dostupná všem dětem bez rozdílu majetku
- škola latinská (12 – 18 let) = pouze chlapcům
- akademická vzdělání (18 – 24 let) = po skončení vzdělání by mladý chlapec měl cestovat a osvojit si svoje vzdělání, poznatky

J. A. Komenský

TVORBA:
LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE (1623)
Poutník hledající smysl světa a bytí je provázen dvěma neodbytnými průvodci – Vše zvědem Všudy budem a Mámení Mámilem. Každý máme na očích "brýle mámení" se "skly domnění" a rohovinou zvanou zvyk. Poutníkovi je nasadily "křivě jaksi", může a chce se vlastníma očima dívat. Z pohledu z vysoké věže se svět podobá městu s okrouhlými hradbami s ulicemi a "ryňky", jehož půdorys později autor sám i nakreslil. Lidé vstupují Branou života, ale vzápětí se Branou rozchodu obracejí do šesti hlavních ulic, které symbolizují stavy světa, řemeslníky, učence, duchovní, vrchnosti, rytířské válečníky, a také "stav domovní". Setkávají se na prostředním náměstí s hradem královny Moudrosti, "zvláštnější" lidé dosáhnou hradu Štěstí.
Střídání zblízka viděných scén, dialogů i monologů v alegorické satirické nadsázce oživuje osobitý traktát a přibližuje ho dramatu, a to i hovorovými prvky jazyka jeho první, rozsáhlejší části, vlastního lidského labyrintu. Mámil s Vše zvědem každý stav vychvalují, ale Komenský vidí, jak už v rodině a manželství "sladké s hořkým se mísí". Jak lidé namáhající se "do přetržení" mohou "svým pachtěním chleba sotva obhájiti". Vidí závist, řevnivost, faleš a mamonářství, které zapomíná na duši. Nejvíce se věnuje nejrůznějším skupinám učenců a vědátorů, které zblízka znal. Soudí jejíž hašteřivost, namyšlenost, úplatkářství, počínající už školními "exámeny", chlubivou okázalost jejich knihoven a povrchnost opravdových znalostí, autorství, které jen přelévají a ředí vědu z jedné knihy do druhé, náboženskou nesnášenlivost i rub života církví. Stav vrchnosti vidí duchovní žák Petra Chelčického v ostře ironickém světle. Zneužívání práva bezprávím, poměry za neomezené moci knížat a jejich úředníků, podlézavost lokajských nohsledů...
Směšnohrdinský obraz nekončí ani návštěvou hradu Moudrosti či Štěstí. Jak pošetile je lidé chápou! Všude jen úlisnost, vzteklost, bitvy, pálení a jiné muky: "Tisíckrát umříti volím, nežli tu býti!" volá Komenský. "Bože, jestliže jaký Bůh jsi, smiluj se nade mnou bídným!" A tu slyší hlas: "Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dveře!" Až ve spojení s Bohem a Kristem nalézá křesťan svou hlubinu bezpečnosti.

J. A. Komenský

Význam J. A. Komenského:
- roku 1616 vysvěcen na kněze (byl posledním knězem jednoty bratrské)
- učitel národů: pedagog, vědec, spisovatel
- Komenský se pokoušel shrnout veškeré vědění v jednotnou soustavu
- Plán vševědy – zůstalo nedokončeno. Usiloval také o dorozumění mezi
národy a o věčný mír.
- v Uhrách pomáhá při reorganizaci školství
- je autorem pedagogických, vychovatelských i alegorických spisů
- psal česky i latinsky

Pedagogické zásady Komenského:
- snažil se odstranit mechanické vědomosti
- zásada porozumění - názornost vyučování (příklady)
- snadnost, zajímavost
- výchovný cíl
- vedle rozumu rozvíjí vůli i cit
- učení pro praxi
- výuka v mateřském jazyce
- vyučování všem přístupné bez ohledu na rod, původ a pohlaví
- vyučování zdarma
- výcvik tělesných schopností
- několikastupňová škola: mateřská do 6 let, národní 6-12 let, gymnasia 12-18 let, university 18-24 let
- odmítá tělesné tresty
- po studiu cestování, ověřování teorie v praxi

EMIGRANTSKÁ LITERATURA

= nekatolická inteligence
Uprchlíci z českých zemích se uchylovali do Polska, Německa a částečně na Slovensko. Spojovala je nekatolická víra a hájení předbělohorských poměrů. Od aktivní literární činnosti a politického působení v exilu si slibovali zvrat mocenských poměru u nás.
Hlavní představitelem je:
Jan Ámos KOMENSKÝ (1592 – 1670)
Narodil se na Moravě (Nivnice – Uherský Brod) – 22. 3. 1592
Osobnost světového významu.
Vyrůstal v prostředí měšťanském, ale brzy přichází o své rodiče.
V 16 letech začíná studia v přerovské bratrské škole a po zahraničních studiích v Heidelbergu a Herbornu se vrací do Přerova, kde se stává správcem školy, a poté knězem ve Fulneku.
Po útěku z Fulneku r. 1620 přichází o ženu a dvě děti, poté se skrývá a r. 1628 odchází do vyhnanství. Navštěvuje řadu měst a zemí (Polsko, Anglie, Uhry, Holandsko, Švédsko), součastně píše a vědecky pracuje. Emigrace přináší Komenskému řadu politických zklamání (např. vestfálský mír r. 1648, který zabránil české emigraci v návratu) i osobních (smrt druhé ženy, požár městečka Lešna za švédsko-polské války, kdy shořel Komenskému majetek i část rukopisu).
Po r. 1656 se Komenský usazuje v Amsterdamu a r. 1670 umírá
R. 1618 – Stavovské povstání x politice Habsburků
- proti reformační tábory,
- reformační tábory
= Habsburkové získali převahu
6. 8. 1620 – Bitva na Bílé hoře
= armáda poražena
léto 1621 – Staroměstské náměstí (poprava 27 českých pánů)
r. 1628 – Komenský odchází z Čech do Polska, Uher, Švédska, Anglie
r. 1630 – do války vstupuje Švédsko pod vedením Gustava Adolfa
r. 1631 – Sasové uchovali Čechy (naděje na návrat domů)
Komenský chtěl, aby byly nové metody učení (některé principy platí do dnes) – škola hrou
= požadavek na názornost (pomůcky, otázky)
= požadoval učení v mateřském jazyce, vzdělání mládeže
= byl příkladem pro pedagogy
Komenský v průběhu 30tileté války cestoval po Evropě, působil jako diplomat a vyjednával, aby České země byly závislé na Habsburské monarchii.
16. 11. 1632 – bitva u Licenu (švédské král Gustav Adolf)
25. 2. 1634 – císař Albrecht z Valdštejna zavražděn
léto 1641 – Komenský zamířil do Anglie – přistál u anglických břehů
- setkání s Václavem Holanem (mistr, grafik 17. stol.)
- zprávy o britském krveprolití
- rozpor katolíků s protestanty
- zamířil do Nizozemí
Konec r. 1642 – zavítal do Švédska
Komenský se věnuje švédskému školství
24. 10. 1648 – Vestfálský mír (uzavřen)
Konec 30tileté války – Habsburkové získali vše
r. 1650 – Komenský prožívá těžké chvíle
Poslední biskup jednoty bratrské přichází do Spartedupu
Evropa – uvržena do dalších bojů
25. 11. 1670 – umírá J. A. Komenský v Amsterdamu (pochován v Naardenu)