Pro byzantský svět

vzniklo akutní nebezpečí porážky ze strany Turků. Hledali způsob obrany. Po vzoru Michala VIII. uzavírají florentskou unii – není jim moc platná, protože 7.4.1453 Osmané nastupují do útoku proti Byzanci, obléhají Cařihrad a po šestitýdenní válce Cařihrad padne. 29.5.1453 poslední byzantský císař umírá na cařihradských hradbách (prý zemřel na cařihradské ulici). Po tisíci letech Byzanc skončí svůj vývoj. Od pádu Byzance je odvozován zánik středověku, Byzanc byla jeho typickým reprezentantem. Po r. 1453 se zde vytvoří zvláštní stav. Vznikne zde mohutná Osmanská říše, která obepíná dnešní Turecko a dále vlastní část Balkánského poloostrova. Existují dvě ohniska : v západní Evropě ji představuje západní křesťanství a ohnisko východní s hlavním městem Istanbulem.

Osmanská říše

v první etapě zaútočila směrem na Balkán – nejdřív Thesalonie, Soluň a Thrákie. Nejprve zaútočí na Srbsko, v r. 1371 ho porazí u Marici, ale nepodařilo se jim ho plně pokořit. 15.6.1389 proběhla bitva na Kosově poli, kde Srbsko zcela zlikvidují. Mezi tím v r. 1386 svedli bitvu o Serdiku = Sofii. Zlikvidovali tak Bulharsko a na řadu století si ho podřídili.
Byzanc a hlavně evropské křesťanství západní začali dávat dohromady sjednocené spojené vojsko, které se s tureckými armádami střetlo v r. 1376 u Nikopolu – Turci v této první bitvě národů zvítězili. V r. 1402 se s Turky u Ankary utkal Timur Leng (= Tamerlan), pokračovatel mongolské říše. Částečně je porazil, ale neubralo to na síle tureckého postupu. Evropští národové a Byzanc připravili druhou bitvu národů - v čele Giuliano Cesarini. Zúčastnili se i Vladislav Jagellonský a Huňády. Bitva u Varny z r. 1444 se opět uskuteční se stejným výsledkem, Turci opět zvítězí.