1564-1576 – vládne Maxmilián I. – neprůrazný panovník, slabost pro nekatolická vyznání, neúspěšný v zahraniční politice.
1575 – Maxmilián ústně schválil nové vyznány víry – Českou konfesi (dohoda luteránů a českých bratří o náboženských otázkách)
- schválení bylo podmínkou přijetí jeho syna Rudolfa

1531 – Ferdinand I. se stal spoluvladařem Svaté říše římské
Střety panovníků a stavů – proti Ferdinandovi vznikla stavovská opozice (šlechta i města). Čeští stavové se 1547 postavili na stranu protestantských říšských knížat proti králi, ale v bitvě u Mühlberka Ferdinand zvítězil a odboj potlačil.
1556 – Ferdinand I. císařem Svaté říše římské, v Čechách upevňoval centralismus a povolal jezuity (zřídili katolickou univerzitu – Klementinum).

1500 – vyšla nová zemská ústava, tzv. Vladislavské zřízení zemské (šlechta zde posílila své pozice na úkor městského stavu).
1517 – Svatováclavská smlouva (městům přiznávala některé starší výsady, šlechtu zase podporovala v podnikání).
1516-1526 vládne Ludvík Jagellonský – pokles panovnické autority, vzrůst moci stavů
1526 – Ludvík zahynul v bitvě u Moháče
Několik kandidátů trůnu, zvolen byl rakouský arcivévoda Ferdinand Habsburský (slíbil uhradit část královského dluhu) – jeho bratr španělským králem a později císařem Svaté říše římské.