Egypt

O značném úpadku náboženství však svědčí skutečnost, že se čaroděj římského období obrací k bohům kvůli každé malichernosti. Příčiny tohoto stavu můžeme vidět jednak v procesech, které zhoubně zasahovaly do složitého organismu staroegyptského náboženského života a také ve vzestupu čarodějnictví, konkrétně nekromanie, černé magie a temných kultů negativních božstev jako byly Amemait - postrach všech zemřelých, démon Apop - nepřítel Slunce v podobě obrovského hada, Kuk - bůh temnoty a jeden z prabohů, "jejichž vláda již skončila" nebo už zmiňovaný "zlosyn mezi bohy" Sutech - bůh pouště a bouřek, "stělesnění veškerého zla".

Voodoo v zemi pyramid
Zvláštní kategorii magických prostředků tvoří výroba "zastupujícího" těla, které sloužilo především při operacích černé magie. Staří Egypťané se domnívali, že pokud čaroděj vytvoří voskovou sošku živého člověka, může na základě magické vazby později definované zásadou "pars pro toto" docílit toho, že efekty úkonů, prováděných na voskové sošce, se přenášely na živé tělo osoby, kterou představovala. Jedna z nejstarších dosud objevených zmínek o magických rituálech se "zastupujícím" tělem s cílem usmrcení nepřítele, pocházející nápisů na rakvích Střední říše. Charakteristické příklady však pocházejí z období Nové říše, stejně jako z epochy krále Alexandra II. (323 - 310 př. Kr.).

"Začal čarovat, aby znehybňoval a působil neštěstí," píše se v Rollinově papyrusu. "Zhotovil několik sošek bohů a několik sošek lidí z vosku, aby lidem způsobil ochrnutí údů a věnoval je Rabekkameovi, kterého ustanovení představeným domu nedopustil Re."

Tento citát je pro naše další úvahy nesmírně důležitý, protože patří do skupiny písemných památek informujících o harémovém spiknutí proti Ramessovi III. (1188 - 1157 př. Kr.), poslednímu významnému panovníkovi Nové říše. Úkladů o život krále se zúčastnili také někteří mágové, kteří svým černým uměním bojovali jak proti Rammesovi, tak proti jeho strážním.

"Pentiboon, který byl správcem dobytka, mu řekl: Dones mi knihu, která by mi dodala magickou sílu a moc!", čteme v Leeově papyru. "On mu podal magickou knihu z knihovny krále Vasermaat - Rea meri - Amona, velkého boha, svého pána, a on šel použít svoji božskou sílu pro lid. Chodíval k boční stěně harému a na jiné velmi vzdálené místo, vyráběl lidské postavy z vosku, aby byly dodané dovnitř, k rukám úředníka El-rema, jednu část mužstva přimrazuje čarovným kouzelným zaříkáním, jiné omamuje několika slovy a jiné odváží pryč."

Nezahálel ani jeho kolega: "Jak řekli jiní velcí nepřátelé: ,Sešli na ně nemoc!', byla na ně seslána nemoc," stojí v Rollinově papyru. "Sváděl k tomu, aby i jiní činili špatnosti, jaké činil sám, a byl v nich silný, Re však nedopustil, aby se tak stalo."

Mágové proti faraónovi
Jak víme, z turínského soudního papyru vydaného Devériem v šedesátých letech 19. století, spiknutí bylo prozrazeno a podezřelí vyšetřovaní mimořádným soudem. Jeden z mágů byl ukrutným způsobem popravený, druhý byl dohnaný k sebevraždě. "Byl v tom vyslýchaný a zjistilo se, že je to pravda o všech zločinech a o všech hanebnostech, které si umínili vykonat. Byla to pravda o tom všem, čeho se dopustil s jinými velkými nepřáteli, vzbuzující hnus všech bohů a všech bohyň. Byl na něm vykonaný nejtěžší trest smrti, o kterém mluví bohové ,Vykonej jen na něm!'"

Magie starého Egypta

Vyvolávání mrtvých, tedy nekromanie, je podrobně popsaná v několika staroegyptských papyrosech. Najdeme tu celé návody, jak přivolávat nejen bohy a zářící duchy, ale také zlé, démonické bytosti, duchů zatracených. Motivem nekromanie byla touha po poznání věcí skrytých či budoucích, záměr odevzdat poselství mrtvému či vzdálenému člověku, či udílet rozkazy. Když entita z onoho světa odpověděla položené otázky či splnila rozkazy, mág ji propustil zvláštním rituálem.

Sutech, zlosyn mezi bohy
Všechny démonické bytosti byly obdařené nadpřirozenou silou a krom jiného dokázali také chrlit oheň. Ze zmíněných zlovolných tvorů si můžeme připomenout např. ty, kteří nosí jména vyjadřující charakteristické vlastnosti jako Červenooký, Slepohlavý, Bílozubý, Dalekokráčející, Drtič lebky, Kostilam atd. Do osobité skupiny se řadí démoni ve službách bohyně války Sachmet, kteří každoročně rozsívali mor po Egyptě. Nejvíc informací se však zachovalo o celých zástupech démonů podsvětí, popsaných v textu Knihy mrtvých. Někteří z nich střežili brány do království záhrobí před "nečistými", jiní jeskyně podsvětí a všechny zákoutí Usirevovy říše soumraku. Jejich "potravou" byly těla hříšníků a nápojem jejich krev.

Hieroglyfy

Avšak největším přínosem bylo první z písem-kursivní hieroglyfy. Egyptština se zapisovala směsicí fonogramů – tj. jeden znak pro každý zvuk – a ideogramů- tj. jeden znak pro jeden význam. Takto vzniklých hieroglyfických znaků bylo dolem sedmi se. Jejich velmi naturalistická podoba-obrazy ptáků, hadů, lidských bytostí, různých předmětů- udržovala vědce dlouho v omylu, že tyto znaky mají symbolický význam. Pravidla písma rozluštil v roce 1822 Jean Francois Champollion, díky desce objevené ve městě Rašíd. Písaři psali černým inkoustem na papyry, na úlomky kamenů a na hliněné střepy. Hyeroglyfů byly dva druhy. Hieratické, nebo-li kněžské se užívaly pro texty náboženské a oficiální . obyčejní lidé psali písmem Démotickým, která bylo jednoduší.
Jednou z mála knih, které se dochovaly jsou Knihy mrtvých a Knihy moudrých rad do života, psané na papyru.

Cheopsova pyramida

Nejznámější ze všech je asi Cheopsova pyramida, monumentální a obklopená tajemstvím, tak přečkávala skoro 4500 let. Cheopsova pyramida je 138m vysoká(původní výška byla 147m), 227,50 m měří jedna její strana a byla postavena z více než dvou a půl miliónu vápencových kvádrů, které průměrně váži dvě a půl tuny. Těžká stavba váží celkem přes šest set miliónů tun a mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených dobytkem. Přes tyto primitivní podmínky se starým Egypťanům podařilo vytvořit dílo s enormní a těžko dosažitelnou přesností. Původně hlazená ztratila časem svůj leštěný vápencový obklad Nikdo nemůže však vysvětlit, proč byla tato pyramida postavena. Podle jedné teorie měla být náhrobkem faraónovým, podivné je jen to, že v této ani v jiných pyramidách nikdy nebyla nalezena těla zemřelých. Oficiální delegace našla kamennou rakem prázdnou bez sebemenších známek předchozího otevření.

Pyramidy

Pří slově Egypt se nám většinou vybaví pyramidy, posvátná řeka Nil a tváře faraónů vytesané do kamene. Ze starověkých říší měla nejdelší trvání. Existovala skoro 3000 let. Již v roce 3000 př. n.l. vládl v Egyptě faraón. Nechával se obklopovat přepychem a po celý svůj život řídil výstavbu své hrobky.


Nejznámějšími hrobkami faraónů jsou bezpochyby pyramidy, které jsou staré skoro 4000 let. Tyto monumentální stavby se vyvinuli z původních kamenných lavic zvaných mastaby. První stupňovitou pyramidu nechal postavit farao Džoser. Potom už zbýval jen malý krůček ke klasickým pyramidám. Nejsilnějším dojmem na návštěvníky působí tři mohutné pyramidy v Gíze – Cheopsova, Chefrénova a Mikerinova. Hluboko v kamenné mase pyramidy anebo pod ní se nacházela pohřební komora. Přístupová cesta byla zazděna a pečlivě zakryta, avšak ani to nechránilo krále před lupiči, kteří toužili po bohaté pohřební výbavě.

19. dynastie

- zakladatel dynastie Ramesse I. - vojak, po nem Sethi I. a Ramesse II. Veliky - nejvetsi stavitel Za 19. dynastie dosahl Egypt nejvetsiho kulturniho rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sidelnim mestem se stal Veset (Theby). Panovnici si nechavaji stavet kolosalni stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abu Simbelu.

Pozdni doba
- v 7. stol. pr. n. l. byl Egypt dvakrat dobyt Asyrany, r. 525. pr. n. l. se stal koristi Persanu.

Makedonska a rimska doba
- V roce 332 pr. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonskym (Velkym), ktery se stal kralem - zalozeni Alexandrie (332). Po jeho smrti pripadl Egypt vojevudci Ptolemaiovi - pocatek dynastie Ptolemaiovcu. Sidelnim mestem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvijela recka kultura.
R. 30 pr. n. l. podleha Kleopatra VII. (69-30 pr. n. l. - posledni panovnice helenisticke doby; Caesarova milenka a manzelka Marca Antonia) se svym spojencem Antoniem rimskemu vojevudci Octavianovi (pozdeji Augustus) - Egypt prohlasen rimskou provincii.

Stredni rise

(2008-1759 pr. n. l.)
- Rozsireni moci na Sinajsky poloostrov, rise se rozvijela.
2. prechodne obdobi - Rozvoj ukoncil vpad kocovnych kmenu z Asie - Hyksosu (Egypt pod nadvladou). Horni Egypt si udrzuje nezavislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojuji proti hyksoskym panovnikum. Zmenu tohoto upadku prineslo az vitezstvi Kamose nad Apopim II. (Apop).

Nova rise
-S novou risi prichazi novy rozmach statu.
Velka vojenska tazeni za hranice Egypta - za vlady Thutmose III. dosahuje Egypt nejvetsi rozlohy ve staroveku. Stavba hrobek a chramu - napr. Amonuv chram v Karnaku, chram Amenhotepa III. v Luxoru a skalni hrobky v Udoli kralu.

Nejvyznamnejsi panovnici 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
kralovna Hatsepsut (Hatsepsovet) - prvni kralovna, nechala si postavit zadusni chram v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl nabozenskou reformu, ktera potlacovala mnohobozstvi a zavadela viru v jedineho boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolana).
Tutanchamon - puvodne zcela bezvyznamny osmnactilety zet Amenhotepa IV. Shromazdil obrovsky poklad, ktery unikla vykradacum hrobu (Udoli kralu).

Stara rise

-zacina temer o tri stoleti pozdeji (2780-2250 pr. n. l.) treti dynastii, jejimz zakladatelem se stal kral Dzoser. Dzoser si nechava stavet stupnovitou pyramidu u Sakkary (architektem Imhotep). Pyramidy se stavely zejmena v letech 2700-2200 pr. n. l.
Egypt se stava velmoci a kral podnika valecne vyboje do Nubie, na Sinaj a do Libye. Behem dalsich dvouseti let velice pokrocila matematika, socharstvi i reliefni umeni a v obdobi 4. dynastie (2670-2500 pr. n. l.) si nechavaji panovnici Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefren) a pozdeji i Menkaure (Mykerin) postavit giganticke pyramidy v Gize (nedaleko hlavniho mesta Kahiry) a Velkou sfingu.
1. prechodne obdobi - obdobi rozpadu Egyptskeho statu.

Historie Egypta

Vznik egyptske civilizace se datuje do doby pred 5000 lety.

Archaicke obdobi (3100-2740 pr. Kr.)
-Horni a Dolni Egypt sjednocen Menim (Menes - panovnik 1.dynastie; 3000 let pr. n. l.). Vznikla organizace zavlazovacich zarizeni. Zavodnovaci systemy byly tvoreny siti kanalu, hrazi a nadrzi.
Z teto doby pochazeji prvni pisemne zaznamy v hieroglyfech a v hieratickem pismu.
Vyvoj pisma - nejstarsi pisemne zaznamy zachycuji hospodarsko-spravni udaje, pozdeji vsak pismo plnilo radu dalsich funkci. Predchudcem hieroglyfu bylo pismo piktograficke (obrazkove).
Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyrezavaly do dreva. Praci pisaru ulehcil az papyrus. Zjednodusenim vzniklo pismo hieraticke (posvatne) a dalsim zjednodusenim z nej bylo odvozeno pismo demoticke (lidove).
Staroegyptske nabozenstvi bylo zalozeno na mnohobozstvi. Egyptane verili v posmrtny zivot. Vedle bohu zivota a smrti - Isis a Osiris - rostl vliv boha slunce Ra (Re) - boha Nilu a urody.