Španělský dramatik

Španělsko
Pedro Calderón de la Barca (1600 – 1681)
známý dramatik zlatého věku španělské literatury
přechází z renesance do baroka
zpracovává podobné názory jako renesanční spisovatel Lope de Vega
ve svých komediích zpracovává výjevy ze všedního života a v náboženských dramatech a tzv. tragédiích cti řeší rozpor povinnosti a citu, lásky a odplaty
ve svých hrách používá kontrastního vyjádření, vrší protiklady a vyjadřuje se nadsázkou
díla: Nejnestvůrnější žárlivost, Lékař své cti, Soudce Zalamejský, Život je sen
SOUDCE ZALAMENSKÝ
Do vsi Zalamej přijde vojsko. Setník don Alvar je ubytován u bohatého sedláka Crespa. Crespo má hezkou dceru Isabelu. Don Alvarovi se líbí a činí ji návrhy. Když chce vniknout do její světničky, brání mu v tom Isabelin bratr. Z toho vznikne skandál a don Alvar musí ze sedlákova stavení. Generál don Lope dá rozkaz, aby se vojsko druhý den hnulo z vesnice, sám pak ihned odchází. S ním odchází i Isabelin bratr Juan, jenž zatím vstoupil do služeb generálových. Po odchodu generála z vesnice má don Alvar volnou ruku. Otce dá odvléci do lesa a tam uvázati k stromu a děvče je pak proti Alvarovi bezmocné. Bratr se však nenadále vrátí, a když vidí, co se stalo, v potyčce Alvara zraní. Crespo se stane zatím ve vsi sudím. Obrací se k Alvarovi a žádá ho pro dceru o zadostiučiní, ale Alvar má pro něho jen výsměšek. Crespo jej dá uvrhnout do žaláře a tam zardousit. Vtom přichází král, jehož vojsko už očekávalo. Když král slyší, co se stalo, schvaluje, co Crespo učinil, a ustanovuje ho sudím až do smrti. Zneuctěná Isabela odchází do kláštera.

1360 - 1415 - II. fáze stoleté války mezi Anglií a Francií.
1410 - V bitvě u Grunwaldu (Tannenbergu) polsko-litevská vojska porazila řád německých rytířů.
1415 - 1453 - III. fáze stoleté války mezi Anglií a Francií.
1415 - V bitvě u Azincourtu vyhrál anglický král Jindřich V. (1413 - 1422) nad Karlem VI.
1429 - V bitvě u Orleánsu vyhrávají Francouzi nad Angličany pod vedením Jany z Arku.
1430 - Janu z Arku zajali Burgunďané a prodali ji Angličanům, kteří ji roku 1431 upálili.
1455 -1485 - Válka dvou růží - Lancasterové (rudá růže), Yorkové (bílá růže).
1461 - Eduard, vévoda z Yorku, porazil anglického krále Jindřicha VI. v bitvě u Towtonu.
1470 - Jindřich VI. se dostává opět k moci, ale roku 1471 je zavražděn.
1485 - Jindřich Tudor, vzdálený příbuzný Lancasterů, porazil Richarda III. v bitvě u Bosworthu a stal se králem Anglie jako Jindřich VII. (1485 - 1509).
1509 - 1547 - Vláda Jindřicha VIII.
1533 - Jindřich VIII. se prohlásil hlavou anglikánské církve.
1534 - Jindřich VIII. vydal Zákon o supremaci (nadřazenosti).

zaver

Po smrti portugalského krále Jindřicha uplatnil Filip II. svůj nárok na portugalský trůn. Do Portugalska poslal vojska knížete z Alby a vyhlásil r. 1580 španělsko - portugalskou personální kolonii. Připojením Portugalska a jeho kolonií se stalo Španělsko největší koloniální mocností tehdejšího světa.

Za vlády Filipa II. začalo boj za nezávislost španělské Nizozemsko. Po odtržení sedmi severních nizozemských provincií r. 1581 se Španělsku podařilo podrobit si jižní Nizozemsko (pozdější Belgii). Španělská moc však už zde překročila svůj zenit.

1588 - utrpělo Španělsko rozhodující porážku v boji proti protestanské Anglii, když Angličané pod vedením Fracise Drakea zničili španělskou flotilu (Armadu).

Španělské hospodářství bylo oslabeno vysokými státními výdaji a inflaci. Za vlády nástupců Filipa II. se země v 17. století dostala do všeobecného úpadku.

1640 - se podařilo odtrhnout od Španělska Portugalsku

1648 - muselo Španělsko vestfálským mírem formálně uznat nezávislost severního Nizozemska.

1655 - dobytí Jamajky Angličany zasáhlo španělskou koloniální říši na citlivém místě.

1659 - Pyrenejský mír zpečetil definitivní konec výsostného postavení Španělska v Evropě.

Pyreneje se staly hranicí mezi Španělskem a Francií.

Vstup Španělska mezi světové velmoci

1479 - po skončení války o kastilské dědictví se vytvořil základ moderního španělského státu. Království Kastilie-Léon a Aragonie se sjednotila sňatkem královny Izabely a aragonského krále Ferdinanda II.

1492 - ve službách těchto panovníků objevil Kryštof Kolumbus Ameriku.

1494 - smlouvou z Tordesillasus si Španělsko a Portugalsko rozdělily už dobytá, ale ještě i neobjevená území v Novém světě. Byl to začátek španělské koloniální říše.

1516 - Karel I. (od r. 1519 jako německý císař Karel V.) založil ve Španělsku dynastii Habsburků. Za jeho vlády (do. 1556) a vlády jeho syna Filipa II. se ze Španělska stala světová mocnost (hlavně podmaněním Mexika, Peru a Filipín).

1559 - Mír z Cateau-Cambrésis mezi Filipem II. a francouzským králem Jindřichem II. ukončil španělsko - francouzskou válku, která začala v roce 1557, a tím spory mezi francouzskou korunou a španělsko - rakouským panovnickým rodem Casa d’Austria (Habsburků) o Itálii a Burgundsko. Francie se vzdala Burgundsko, Milána a Neapole ve prospěch Španělska.

1561 - přeložil Filip II. svou rezidenci do doposud bezvýznamného města Madrid a nechal z něho vybudovat reprezentativní hlavní město.

1563 - vznikal u Madridu monumentální komplex San Lorenzo (El Escorial), dokončený v roce 1584 jako královské sídlo.

Vláda Arabů a reconquista

711 - Arabové (Mauři) překročili průplav Gibraltar, zničili Vizigótskou říši a podmanili si Španělsko až k Pyrenejím.

756 - založil Abd al Rahmán I. Cordobský emirát, první islámský stát v Evropě, nezávislý na kalifátu. Byly vytvořeny podmínky pro vznik vyspělé smíšené křesťansko - islámské kultury.

929 - převzal Abd al Rahmán III. titul kalifa a z emirátu se stal kalifát Cordóba, který za jeho vlády dosáhl největšího kulturního rozkvětu.

Středověké dějiny Španělska poznamenala především reconquista, boj malých španělských království za opětovné získání území obsazených Maury. Začal už v 8. století.

1212 - rozhodující porážka Maurů v bitvě u Las Navas de Tolosa. Spojené armády křesťanských království Kastilie, Aragonie, Navarry a Portugalska s pomocí papežských křižáckých vojsk tu porazily muslimské Almohády.

1492 - dovršení Reconquisty, kdy Kastilie dobyla Granadu.

dějiny Španělska

Praobyvatelstvo - Iberové

11. - 10. stol. př. Kr. - na jižním pobřeží poloostrova usídlili Féničané

800 př. Kr. - Iberové se pomíchaly s Kelty pronikajícími do Pyrenejí (Keltoiberové)

17. stol. př. - Š. ovládli Kartágové. Po druhé punské válce (218 až 201) museli ustoupit Římanům, kteří r. 197 př. Kr. rozdělili Španělsko na provincie Hispánie Interior a Hispánie Ulterior.

400 - Římské panství ve Španělsku se rozpadlo pod nátlakem Svébů, Vandalů a Gótů v

době stěhování národů.

5. století - první déletrvající státní útvar na tomto území založili Vizigótové - hlavní město Toledo.