1276 – Římský vládce Rudolf Habsburský zahajuje válku proti Přemyslovi (proti Přemyslovi se postavily i domácí rody : Vítkovci a Rýzmburkové). 1278 – Rudolf vítězí na Moravském poli, Přemysl je zabit.
1278 – 1283 – Vláda Braniborů (Ota Braniborský spravuje Čechy a je Václavovým poručníkem)
- rozvrat státu, drancování, hlad a epidemie.
1282 – Umírá Anežka Přemyslovna (sestra Václava I.), světice a zakladatelka klášterů.

1283 – Nastupuje Václav II.
1290 – Popraven vlivný šlechtic Záviš z Falkeštejna.
1300 – Václav II. získal v Hnězdně polskou královskou korunu (a oženil se s Piastovnou Eliškou Rejčkou). Začíná ražba stříbrného pražského groše.
1301 – Václav II. přijal uherskou korunu a vyslal syna Václava III., který byl zde korunován, ale již 1304 musel Václav III. opustit Uhry.
1305 – Václav II. umírá.
1306 – Sedmnáctiletý Václav III. zavražděn v Olomouci, rod Přemyslovců vymírá po meči.

Nástup těchto skutečně "osobních" počítačů opravdu přinesl mnoho zlepšení - například větší komfort pro uživatele - ale přinesl také nový výpočetní model, který by bylo možné nazvat jako "model izolovaných počítačů". Ten totiž předpokládal, že jednotlivé aplikace běží na samostatném počítači, který není nijak propojen s ostatními počítači (je od nich zcela izolován), a tudíž má i vše potřebné jen k vlastní dispozici. To sice přineslo určité zjednodušení pro tvůrce aplikací a umožnilo jim zvýšit uživatelský komfort, ale na druhé straně to přineslo i některé zcela nové problémy. Například problém se sdílenými daty, se kterými chce pracovat více uživatelů: při neexistenci propojení mezi různými počítači bylo nutné vytvořit několik samostatných kopií těchto dat, a pak vznikaly opravdu nepříjemné problémy, pokud uživatelé chtěli tato data měnit. Dalším problémem byla správa izolovaných počítačů: jestliže u předchozího modelu host/terminál stačilo odstranit příslušný problém na jediném centrálním místě (na hostitelském počítači), nyní bylo třeba problém odstraňovat na mnoha místech (současně na jednotlivých počítačích).

1253 – Po smrti svého otce nastupuje Přemysl Otakar II. Účastní se křížové výpravy proti pohanským Prusům (zakládá město Královec). Přemysl uvažuje o císařské kandidatuře, ale o trůn se nakonec neuchází.
1260 – Přemysl poráží Bélu IV. u Kressenbrunnu a získává zpět Štýrsko. 1271 je uzavřen Bratislavský mír mezi Přemyslem a Štěpánem V.
1263 – Postaven gotický most přes Otavu v Písku.

1230 – Nastupuje Václav I. a provede výpad do Rakouska.
1241 – V bitvě u Lehnice padla slezská armáda pod náporem Mongolů, Václav přispěchal na pomoc, Mongolové odtáhli.
1247 – 1249 – Konflikt Václava proti šlechtě a jeho synovi Přemyslu Otakaru II., vítězství Václava.
1252 – Přemysl Otakar II. se oženil s Markétou Babenberskou (získal za to Rakousko a Štýrsko).
1252 – 1253 – Boje mezi Přemyslem Otakarem II. a uherským králem Bélou IV., Přemysl ztrácí Štýrsko.

1140 – 1172 – Vládne Vladislav II. Zúčastnil druhé křížové výpravy (1147). 1158 – Vladislav pomohl zvítězit německému císaři Fridrichu Barbarossovi v bitvě u Milána a byl za to odměněn královskou korunou. V Praze vystavěn kamenný Juditin most.
1172 – Další krize státu, vládnou : Bedřich, Soběslav II., Konrád II. Ota, Jindřich Břetislav.
1182 – Morava prohlášena za markrabství.
1189 – Statuta Konrádova (první psaný zákoník).
1197 – Nastupuje Přemysl Otakar I. a dosahuje obnovení královské hodnosti pro Čechy (1198).
1204 – Opat Prokop prohlášen za svatého.
1212 – Římský panovník Fridrich II. uděluje Přemyslu Otakarovi Zlatou bulu sicilskou (dědičné potvrzení královské hodnosti, potvrzení územní celistvosti, českému králi kurfiřtský hlas).
1222 – Biskup Ondřej se zasadil o samostatní postavení české církve.

1061 – 1092 – Panování Vratislava II. (spojenec německého císaře Jindřicha IV. v boji o investituru – tj. o uvádění do biskupských úřadů). V Olomouci zřízeno biskupství moravské (1063). 1085 – Vratislav II. v Mohuči prohlášen českým králem (královský titul však nezískal dědičně).
1092 – Další krize státu, vládnou: Konrád Brněnský, Břetislav II., Bořivoj, Svatopluk, Vladislav I.
1097 – Vyhnání mnichů ze Sázavského kláštera (konec staroslověnské vzdělanosti).
1108 – Vyvraždění rodu Vršovců.
1125 – 1140 – Vládne Soběslav I. (boje s německým císařem Lotharem). 1126 – Poráží Lothara v bitvě u Chlumce.

1019 – Oldřich připojil k Čechám Moravu.
1032 – Založen Sázavský klášter (středisko slovanské liturgie a písemnictví; mnich Prokop).
1035 – 1055 – Vládne Břetislav I., obsadí Slezsko (1054 ho za poplatek odstoupí Polsku) a přiveze do Prahy ostatky sv. Vojtěcha. Vydá zákony – Dekreta Břetislavova (1035). 1040 – Porazí německou říši u Brůdku, ale později opět musí přijmout Čechy v léno. Břetislav formuloval stařešinský řád (otázky nástupnictví, vznik údělných knížectví).

935 – 972 – Boleslav I. Buduje jednotný stát, razí mince. Boleslav založil první klášter (u sv. Jiří na Pražském hradě).
955 – Boleslav a Ota I. porážejí Maďary v bitvě na řece Lechu.
972 – 999 – vláda Boleslava II. Zřízení pražského biskupství – 973 (první biskup Sas Dětmar, druhý biskup Slavníkovec Vojtěch) a prvního mužského kláštera (993) – v Břevnově.
995 – V Libici vyvražděn ambiciózní rod Slavníkovců.
Po smrti Boleslava (999) : hluboká krize státu, sváry mezi panovníky. 999 – 1035 – střídají se u moci Boleslav III., Boleslav Chrabrý (polský král), Vladivoj, Jaromír, Oldřich.

885 – Přemyslovský kníže Bořivoj přenesl sídlo z Levého Hradce do Prahy.
894 – Spytihněv buduje síť hradů (centra státní i církevní správy).
895 – Češi se osamostatnili od nadvlády Velké Moravy.
921 – 935 Vládne Václav (zpočátku ho zastupuje matka Drahomíra) – uznává nadvládu německé říše (ročním poplatkem), zakládá kostel sv. Víta na Pražském hradě. Václav je zavražděn (935) ve Staré Boleslavi na pokyn bratra Boleslava (později Václav kanonizován, tj. prohlášen za svatého)

Rudolf II. (1552-1612) – slabý panovník, ale obrovský milovník umění
- sběratel děl a mecenáš, z Prahy vytvořil kulturní centrum (astronomové: Kepler, Brahe; malíři: Arcimboldo, Spranger)
- věřil i na černou magii a podporoval šarlatány
- trpěl zhoršující se psychickou poruchou (zřejmě důsledek pestrých příbuzenských svazků jeho předků)

Jiří z Poděbrad (1420-1471) – snažil se předejít válečným konfliktům diplomatickým jednáním (vyslal diplomatické poselstvo do západní Evropy)
- měl politický přehled, vhodně sjednával sňatky, ovládal umění kompromisu
- jeho osobními rádci byli cizinci

1619-1620

králem byl zvolen kalvín Friedrich Falcký
Odboj měl trhliny (koncepční, finanční), na druhé straně získal Ferdinand Štýrský spojenectví Maxmiliána Bavorského. 8.11.1620 katolický tábor uštědřil krutou porážku stavovskému vojsku v bitvě na Bílé hoře, Friedrich Falcký uprchl ze země a stavovské povstání bylo poraženo. Renesance: horizontální a nízké stavby, antické vzory, sloupořadí, valené klenby, arkády, sgrafita. Příklady: Belveder, Schwarzenberský palác, Telč, Třeboň.
- rozvoj věd a umění

1576-1611 vládne Rudolf II., přenese sídlo z Vídně do Prahy.
Bratr Matyáš rozpoutal proti Rudolfovi stavovský odboj, čeští stavové zůstali na Rudolfově straně pod podmínkou, že vyhoví jejich požadavkům. Rudolf se vzdal Uher ve prospěch Matyáše.
1609 – vydal Majestát na náboženskou svobodu (potvrzení české konfese, nikdo nesmí být nucen proti své vůli ke katolictví).
1611-1619 českým králem Matyáš (1612 i císařem Sv. říše římské), vrátil sídlo do Vídně, zemi spravovali místodržitelé, v Evropě se vyhrotily spory mezi katolíky a protestanty.
V Čechách: Majestát byl porušován, odpověď: sjezd nekatolických stavů v Praze skončil defenestrací 2 místodržících a písaře (1618). Královská moc byla svržena, vznikla zemská vláda třiceti direktorů.

1564-1576 – vládne Maxmilián I. – neprůrazný panovník, slabost pro nekatolická vyznání, neúspěšný v zahraniční politice.
1575 – Maxmilián ústně schválil nové vyznány víry – Českou konfesi (dohoda luteránů a českých bratří o náboženských otázkách)
- schválení bylo podmínkou přijetí jeho syna Rudolfa

1531 – Ferdinand I. se stal spoluvladařem Svaté říše římské
Střety panovníků a stavů – proti Ferdinandovi vznikla stavovská opozice (šlechta i města). Čeští stavové se 1547 postavili na stranu protestantských říšských knížat proti králi, ale v bitvě u Mühlberka Ferdinand zvítězil a odboj potlačil.
1556 – Ferdinand I. císařem Svaté říše římské, v Čechách upevňoval centralismus a povolal jezuity (zřídili katolickou univerzitu – Klementinum).

1500 – vyšla nová zemská ústava, tzv. Vladislavské zřízení zemské (šlechta zde posílila své pozice na úkor městského stavu).
1517 – Svatováclavská smlouva (městům přiznávala některé starší výsady, šlechtu zase podporovala v podnikání).
1516-1526 vládne Ludvík Jagellonský – pokles panovnické autority, vzrůst moci stavů
1526 – Ludvík zahynul v bitvě u Moháče
Několik kandidátů trůnu, zvolen byl rakouský arcivévoda Ferdinand Habsburský (slíbil uhradit část královského dluhu) – jeho bratr španělským králem a později císařem Svaté říše římské.

1478-1479 – Matyáš se v Olomouci dohodl s Vladislavem, Vladislav se tak zbavil při určitých ústupcích dvojvládí
1483 – připravovanému povstání katolíků v Praze předešli kališníci povstáním a pobitím pražských konšelů
1485 – katolická strana uznala kompaktáta a ta se stala základním zemským zákonem (došlo k tomu na sněmu v Kutné Hoře), zrodil se tak snášenlivý vztah katolíků a kališníků v náboženské sféře.
1490 – zemřel Matyáš Korvín, Vladislav získal i uherskou korunu a přesídlil do Budína.
Vytváření 4 stavů: vyšší šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři), měšťané a duchovenstvo.